Součástí mé domácí relaxační zóny je i malý konferenční stolek, který zároveň slouží jako odkládací plocha na kávu a knihu. Důležité je, aby nebyl příliš vysoký, jinak vám bude při práci s notebookem vadit. Já zvolila kovovou konstrukci s mramorovanou deskou, která odolá polití i teplému hrnku. Místo působí vzdušněji než s masivním dřevem. Kolem stolu jsem natáhla koberec s dlouhým vlasem – bosé nohy na něm v zimě neprochladnou a zároveň tlumí zvuk při přesedání z pohovky na zem. Všimla jsem si, že když koberec chybí, prostor působí jako čekárna v ordinaci. Stačí jeden kus textilie a atmosféra se změ

Trik, který jsem objevila až po půl roce experimentování, spočívá v mechanismu sedací soupravy. Klasické rozkládání je otrava. Když máte každý den hosty na dvě hodiny, nechcete přerovnávat polštáře. Click-clack mechanism je zázrak. Jedním pohybem změníte lenošku na lehátko. Skvělé na čtení knížky v neděli odpoledne. A pokud potřebujete opravdu postel, stačí odjistit boky a sklopit záda do roviny. Žádný hluk, žádné přiskřípnuté prsty. Jen dejte pozor na hloubku sedu. U click-clack sedaček bývá sedák užší, takže vysokým lidem může nohy přečnívat přes ok

Někdo si myslí, že hezký domov stojí majlant. Já jsem si to myslela taky, než jsem si pořídila první garsonku s úzkým kouskem kuchyně a obývákem, kde se vešlo akorát křeslo a stůl. Mít rozpočet omezený neznamená žít v holých zdech. Znamená to chytře volit kusy, které dělají víc než jednu věc. Třeba obyčejný rám denní postele vyměnit za bed with storage, kam schováte nejen povlečení, ale i zimní bundy. Ušetříte za skříň a byt působí čistě. A pokud máte malý byt, naučíte se milovat věci, které se ráno složí a večer zase rozloží. První krok k tomu, jak to zařídit s minimem peněz, je přestat kupovat nábytek podle fotek z katalogů a začít podle vlastního metru čtverečn