Přiznám se, že nejtěžší bylo skloubit vizuální stránku s praktickou, když jsme pořizovali sedačku na míru. Chtěla jsem, aby byla zároveň reprezentativní na denní postele sezení a aby se dala snadno proměnit. Nakonec jsem zvolila model s velurovým čalouněním. Velvet upholstery vypadá luxusně a překvapivě dobře snáší domácí mazlíčky - chlupy se dají snadno setřít. Barva? Teplá šalvějově zelená. Ta krásně kontrastuje s bílými stěnami a přitom působí uklidňujícím dojmem. A hlavně, když přijedou přátelé na víkend, stačí jedním pohybem vytáhnout mechanismus a rázem máte dvoulůžko. Pod sedákem je schovaný ten slatted frame, který zajišťuje prodyšnost a pohodlí. Na něj pak přijde foam mattress, který jsem koupila tenčí, jen 10 cm vysoký, aby se vešel do skříně. Všichni se diví, že spí lépe než v hotelu. A to je přesně ten moment, kdy vaše promyšlená domácí paleta barev funguje i v n

Právě kvůli těmhle dysharmoniím jsem začala řešit své vlastní domácí barevné schéma systematicky. V obývacím pokoji jsem měla původně bílé stěny a tmavou pohovku. Vypadalo to fádně jako čekárna. Pak jsem natřela jednu stěnu na sytě modrou v matném provedení a najednou ta sedačka získala hloubku. Tady jsem objevila kouzlo akcentů. A protože bydlím v paneláku, kde každý centimetr hraje roli, musela jsem myslet i na funkčnost. Kupte si kvalitní sedačku, která se dá proměnit. Moje aktuální oblíbenkyně je rozkládací pohovka s klik-klak mechanismem. Když ji roztáhnu, vznikne rovná plocha 140 cm široká. Na ni pak stačí přihodit foam mattress o tloušťce 12 cm a host má postel, o které se mu ani nezdá. A hlavně - barva potahu musí ladit s celkovou home color palette, jinak bude při spaní působit jako pěst na oko. Zvolila jsem tmavě šedou s jemným melírem, která schová skvrny od kávy a zároveň neruší večerní atmosf