První lekce přišla ve chvíli, kdy jsem potřebovala vyřešit malý obývák propojený s kuchyní. Místnost dlouhá jako vagón, úzká, s jediným oknem. Věšet tam těžké závěsy by byla katastrofa, malovat tmavou barvou taky. Zvolila jsem tapetu s vertikálními pruhy a jemnou texturou připomínající len. Nebyl to žádný křiklavý efekt, ale výsledek mě překvapil. Strop se opticky zvedl a místnost působila vzdušněji. Druhý tip, který jsem objevila náhodou při rekonstrukci u kamarádky, je použití tapety v netradičních zónách. V ložnici o rozměrech tři krát čtyři metry jsme tapetovali jen plochu za čelem postele. Vznikl tak přirozený rám, který oddělil spací zónu od zbytku místnosti, aniž bychom museli stavět příčku. A právě tato strategie se skvěle snoubí s funkčním nábyt

Pokud máte v bytě výklenek na rozkládací pohovku, přemýšlejte o stěně jako o pozadí pro váš spací rituál. Já osobně miluji kombinaci, kdy je stěna za pohovkou tmavší než zbytek pokoje. Tím vytvoříte intimní koutek, aniž byste stavěli příčky. U jedné zakázky jsme zvolili antracitovou barvu na stěnu za sedačkou s click-clack mechanismem. Aby to nebylo moc temné, přidali jsme poličky z bílého dubu a na ně pár zelených rostlin. Výsledek? Když se večer pohovka rozloží, působí celý kout jako útulná ložnice. A přes den zase jako živý obýv

Můj oblíbený trik je kombinace sádrové štuky a výrazné akcentové stěny za čelem postele. Když ale nemáte klasickou postel, ale řešíte spaní přes noc, přichází ke slovu praktický click-clack mechanismus. U jedné zakázky jsme natáhli na zeď dekorativní betonovou stěrku, která krásně fungovala s matným sametovým čalouněním sedačky. Jen pozor – pokud plánujete podobnou kombinaci, nezapomeňte na odolnost. Zedníci vám řeknou, že stěrka je krásná, ale já dodám, že v místě, kde se opírá opěradlo rozkládací sedačky, musí být povrch omyvatelný. Jinak budete za rok zoufale drhnout fleky od vlasů a polštá