Po návštěvě si udělejte čas na krátké zhodnocení. Zeptejte se dítěte, co pro něj bylo těžké, a co naopak zvládlo. Vyhněte se ale rozboru bezprostředně po odchodu z ordinace – dopřejte mu chvíli na zpracování zážitku. Pokud mělo dítě zárekonstrukce koupelny krok za krokem, který ho bolel, nezlehčujte to. Prostě řekněte: „Ano, bylo to nepříjemné, ale už je to za tebou." Tím učíte dítě, že negativní emoce jsou v pořádku a že je zvládne.

Každý rodič zná ten pocit, když se blíží termín prohlídky a dítě začíná být neklidné. Návštěva lékaře nemusí být boj, pokud si osvojíte pár praktických pravidel. Klíčem je příprava, která začíná dlouho před tím, než usednete do čekárny. Nejde o to dítě přemlouvat, ale vytvořit mu bezpečné prostředí, ve kterém se nebude bát neznámého.

Jednou z nejčastějších technik je nanášení více vrstev bez dostatečného zaschnutí. Spěch vede k tomu, že se spodní vrstva rozmáčí a výsledek připomíná spíše blátivou skvrnu. Pravidlo je jednoduché: pokud si nejste jistí, nechte vrstvu zaschnout déle, než se zdá nutné. Dobrá zkouška spočívá v dotyku na okraji plochy, kde nevadí případný otisk. U akrylových barev pomáhá fén na nízkou teplotu, ale pozor na přílišné teplo, které může barvu popraskat.

Přijďte včas, ale ne příliš brzy Doporučuji dorazit tak pět až deset minut předem. Delší čekání v přeplněné čekárně zvyšuje stres. Pokud máte možnost, vyberte ranní termín, kdy je dítě odpočaté. Vezměte s sebou oblíbenou hračku nebo knížku, která pomůže zkrátit čekání. Pozor ale na sladkosti a elektroniku – ty mohou dítě přebudit a zkomplikovat spolupráci u vyšetření.

Jednoduchou a velmi efektní technikou je tiskání přírodninami. Rokytník, listy, šišky, případně rozpůlené brambory se namočí do hustší tempery a otisknou na papír. Nejčastější chyba: příliš mnoho barvy na razítku. Dítě pak místo otisku udělá flek, který se roztéká. Stačí razítko lehce otřít o okraj misky a máte čistý obrys. U listů je důležité barvu nanést štětcem na žilky, ne na celý list, aby byl otisk strukturní. Děti se tak učí, že každý přírodní materiál má jinou texturu a že se vyplatí tlačit rovnoměrně.

Co dělat, když konflikt přesto vypukne? I při nejlepší snaze se občas strhne hádka, při které padnou ostrá slova. V tu chvíli je nejlepší udělat rekonstrukce koupelny krok za krokem zpět a použít takzvaný timeout. Řekněte jasně: „Teď jsem naštvaná, potřebuju si deset minut odpočinout, pak to domluvíme." Tím přerušíte vyhrocenou situaci a dáte oběma stranám čas zklidnit se. Nikdy neřešte konflikty večer nebo v době, kdy jste unavení – večerní hádky končívají slzami a žádným řešením. Vraťte se k tématu druhý den ráno, ideálně při společné činnosti, třeba při přípravě večeře. Uvidíte, že s odstupem je snazší najít kompromis.

Základem bezpečné komunikace je nereagovat na provokace. If you have any type of concerns pertaining to where and how to make use of http://wiki.dobusch.net/index.php?title=Když_vybíráte_kočárek,_zaměřte_se_na_tyto_tři_věci, you can contact us at our web site. Pokud teenager přijde s tím, že má pokoj zničený, že chodí pozdě nebo že nesnáší povinné rodinné obědy, nezačínejte hned obhajobu svých pravidel. Místo toho použijte techniku aktivního naslouchání: zopakujte jeho pocity vlastními slovy, třeba „Vypadáš naštvaně, že musíš být doma dřív než ostatní." Tím nezavdáte příčinu k útoku, protože dítě nemá co napadat. Teprve potom vysvětlete svůj pohled, a to krátce a věcně, bez moralizování a bez dlouhých přednášek. Často stačí jediná věta: „Vím, že je to otrava, ale potřebuju vědět, že jsi v bezpečí."

Během vyšetření buďte dítěti oporou, ale nezasahujte do práce lékaře. Pokud pláče, zůstaňte klidní a mluvte tichým hlasem. Často pomáhá rozptýlení – popište, co vidíte na obrázku na stěně, nebo počítejte prsty na druhé ruce. Po skončení výkonu dítě pochvalte, i když plakalo. Konkrétní uznání, jako „viděl jsem, jak zařídit malou kuchyni jsi držel pusu otevřenou, to bylo skvělé", posiluje sebedůvěru do příště.

Nakonec si uvědomte, že puberta není nepřítel, ale přechodová fáze, která jednou skončí. Místo abyste se zaměřovali na konflikty, vytvářejte příležitosti pro společné zážitky, které nemají s pravidly nic společného. Společná procházka, vaření nebo sledování seriálu, na kterém se shodnete, posilují vztah a dávají prostor pro přirozenou konverzaci. Dítě tak dostává najevo, že za maskou rebela se pořád skrývá vaše dítě, které potřebuje lásku a přijetí. Až bouře přejde, zjistíte, že jste přežili a vaše vztah možná dokonce zesílil.

Nezapomínejte na pohyb. Děti v první třídě mají obrovskou potřebu pohybu, kterou škola často neuspokojí. Zařaďte proto hry, kde se musí skákat, běhat nebo tleskat. Například „skákací panák" s čísly: na každé políčko nakreslete číslo a dítě musí skočit na správné číslo podle vašeho zadání. „Skoč na číslo o jedno větší než pět!" Procvičíte tím nejen čísla, ale i orientaci v prostoru. Podobně můžete trénovat písmena: rozložte na zem kartičky s písmeny a dítě k nim přiřazuje předměty s odpovídající počáteční hláskou.