Při rekonstrukci koupelny nebo kuchyně často stojíte před rozhodnutím, který typ sádrokartonu použít. Na první pohled vypadají desky stejně, ale jejich vlastnosti se zásadně liší. Impregnovaný sádrokarton (obvykle zelený) je navržen tak, aby odolával vlhkosti a plísním. Běžný šedý typ naopak vlhkost nasákne, ztratí pevnost a začne se drolit. Pokud tedy plánujete obklad v prostoru s vyšší vlhkostí, vyplatí se znát konkrétní znaky, které oba materiály odlišují.

Na co si dát pozor při řezání a pokládání desek Při řezání impregnovaného sádrokartonu se vyhněte rukavicím s hrubým vzorkem na prstech (např. s textilními zesíleními). Tyto struktury zanechávají na řezné hraně mikroskopické rýhy, které narušují hydrofobní vrstvu. Místo toho použijte rukavice s hladkým povrchem, které umožní plynulé vedení řezáku. Po každém řezu otřete hranu suchým hadříkem, abyste odstranili prach – ten se jinak dostane na další desku a vytvoří místo, kde voda najde cestu dovnitř.

Po zaschnutí poslední vrstvy tmelu povrch napenetrujte a natřete barvou. Pro lepší výsledek použijte stejný typ barvy, jako je na okolním povrchu, a naneste dvě vrstvy. U bílé barvy si dejte pozor na rozdíl v odstínu, který se může objevit po opravě. Pokud trhlina prochází přes malbu, může být nutné přetřít celou plochu stěny, aby byl přechod neviditelný.

Při nanášení se vyvarujte dvěma častým chybám. První je příliš silná vrstva – penetrace se nesmí lesknout, jen zanechat mírný vlhký dojem. Druhá chyba je vynechání hran desek. Řezané hrany sají násobně víc než pohledová plocha, takže pokud je nepřetřete, objeví se po nátěru tmavé pruhy. Projděte válečkem i místa u stropu a v rozích, kam se obvykle sahá jen „od oka".

Praktický test a montážní detaily, které rozhodují Před samotnou montáží si ověřte, zda deska skutečně odpovídá vašim potřebám. Impregnovaný sádrokarton se vyrábí s příměsí hydrofobních látek, které snižují nasákavost, ale neznamená to, že je vodotěsný. Při instalaci do sprchového koutu nebo kolem vany vždy použijte dodatečnou hydroizolační stěrku na spoje a rohy. Typickou chybou je použití impregnované desky bez povrchové úpravy – i ta potřebuje kvalitní penetraci a voděodolný nátěr. Naopak běžný sádrokarton se hodí do suchých místností, jako jsou ložnice nebo obývací pokoje.

Penetrace sádrokartonu vypadá jako formální krok, ale ve skutečnosti rozhoduje o tom, jak zařídit malou kuchyni dlouho vydrží barva, tapeta nebo tenkovrstvá omítka. Sádrokartonová deska nasává vodu jako houba, a pokud ji před finální úpravou nezpevníte, první vrstva barvy se do ní vsákne nerovnoměrně. Výsledkem jsou matné fleky, které prosvítají i po třetím nátěru, a vy pak řešíte problém, kterému šlo předejít za pár minut.

Typickou chybou je nanesení silné vrstvy tmelu najednou, která popraská nebo se propadne. Dalším častým omylem je oprava bez penetrace – suchý podklad nasaje vlhkost z tmelu a způsobí jeho špatné přilnutí. Také nezanedbávejte broušení, protože nedokonale zbroušený přechod bude viditelný po natření barvou. Pokud prasklina vzniká opakovaně, zvažte, zda není nutná dilatační spára – v tom případě je lepší nechat spáru volnou a zakrýt ji lištou.

Samotné malování pak už není žádná věda, ale má svá pravidla. Použijte váleček se středně dlouhým vlasem na stěny a úzký štětec na rohy a hrany. Začněte malovat od stropu směrem dolů, abyste předešli šmouhám. Barvu nanášejte v tenkých vrstvách, ne ve snaze zakrýt vše na jeden zátah. Nechte každou vrstvu důkladně zaschnout – u vodou ředitelných barev to bývá několik hodin. Druhá vrstva pak srovná případné nedokonalosti a dodá barvě sytost.

Impregnovaný sádrokarton (typ H2, případně H3) se od běžného liší hydrofobní úpravou jádra i povrchu. Tato úprava sice chrání desku před vlhkostí, ale klade specifické nároky na to, jak zařídit malou kuchyni s materiálem manipulujete. Nejčastější chybou je sáhnout po bavlněných rukavicích, které používáte na běžné stavbě. Ty sice chrání před zařezávajícími se hranami, ale na impregnovaném povrchu zanechávají mastnotu a prach, čímž narušují hydrofobní vrstvu. V důsledku toho se v místě dotyku může později objevit vlhkost, plíseň nebo změna barvy.

Při montáži se vyhněte časté chybě: nešroubujte impregnovanou desku přímo na dřevěné rošty bez parozábrany. V koupelně se vlhkost může dostat do konstrukce a způsobit hnilobu. Vždy použijte hliníkové profily a zajistěte odvětrávání. Stejně tak nespoléhejte na to, že zelená barva vyřeší vše – impregnace snižuje nasákavost, ale nechrání před přímým stříkáním vody. Proto je nutné kombinovat desku s vodotěsnou fólií nebo stěrkou v místě sprchového koutu. U běžného typu nezapomeňte na penetraci před malováním, jinak se barva začne olupovat.

If you loved this short article and you would like to receive a lot more data pertaining to úLožNé Prostory V MaléM Bytě kindly check out our web-page.