Jak správně odhadnout převýšení a náročnost trasy Na každé mapě najdete u vrstevnic číslo, které udává nadmořskou výšku. Mezi jednotlivými čarami je přitom vždy takzvaný interval, tedy stejný výškový rozdíl – obvykle pět nebo deset metrů. Když si tento interval zjistíte na začátku, snadno si spočítáte, kolik metrů musíte zdolat. Pokud je na mapě vyznačena cesta, která protíná mnoho vrstevnic, připravte se na časté stoupání a klesání. Naopak trasa vedoucí po vrstevnici vás povede z větší části po rovině, protože se prakticky nemění nadmořská výška.

Pokud se přesto ocitnete v situaci, kdy už nevíte, kde jste, zastavte se a zvažte návrat po vlastních stopách. To je často nejbezpečnější řešení, pokud víte, že jste nedošli příliš daleko. Když stopy zmizí nebo se setmí, je lepší zůstat na místě a počkat na pomoc. Najděte si chráněné místo, oblečte si vše, co máte, a zkuste si vytvořit provizorní přístřešek z celtového batohu. Signál pro záchranáře můžete dát píšťalkou, která je slyšet mnohem dál než lidský hlas, nebo opakovaně blikat čelovkou do všech směrů.

Typická chyba při výběru materiálu je orientace jen podle hmotnosti. Lehké karbonové hole s ultratenkými segmenty jsou sice pohodlné, ale pokud je používají lidé s nadváhou nebo při náročném terénu, rychle se unaví a prasknou. Naopak těžký hliník vás bude stát víc sil, než ušetříte. Než si vyberete, zkuste si hole půjčit na den a projít s nimi kamenitou cestu. Všímejte si, jak se chovají při zatížení a jestli se vám třesou ruce.

Po přechodu sedla si dejte krátký odpočinek, ale ne příliš dlouhý. Tělo po výkonu prochladne rychleji, než si myslíte. Vypijte teplý nápoj, snězte něco slaného a pokračujte v pohybu. Sestup je zrádný – nohy jsou unavené, soustředění klesá. Proto sestupujte pomalu, zvláště nábytek na míru kamenitých stezkách, abyste si nezvrtli kotník.

Jak bezpečně pokračovat, když nevidíte dál než na pár metrů Pokud se rozhodnete pokračovat, dělejte to pomalu a metodicky. Vyberte si jeden výrazný bod v dohledu, dojděte k němu a znovu se zastavte. Teprve od něj hledejte další orientační bod. Tento postup zabrání tomu, abyste se točili v kruzích. Vyhýbejte se zkracování cesty přes neoznačený terén, protože v mlze nevidíte na sráz, potok ani suťové pole. Držte se značené cesty, i když je delší, a pravidelně kontrolujte, že váš směr odpovídá mapě. Pokud narazíte na rozcestník, zastavte se a zkontrolujte, jestli odpovídá vaší představě o poloze.

I bez ohně se dá přežít noc, pokud se správně obléknete a izolujete od země. Sbalte se do klubíčka, nohy zastrčte pod sebe a ruce schovejte do podpaží. Hlavu si přikryjte čepicí nebo šálou, protože přes ni uniká nejvíc tepla. Pokud máte u sebe izolační podložku nebo pláštěnku, použijte ji jako bariéru mezi tělem a studenou půdou. Pamatujte, že zima je nebezpečnější než hlad – jídlo můžete vynechat, ale bez tepelného komfortu riskujete podchlazení.

Základem je zpomalit a přizpůsobit se tmě. Lidské oko si na šero zvyká až třicet minut, takže si dejte čas. Vyhněte se svitu mobilu nebo zapalovače – ničí to noční vidění. Místo toho hledejte přirozené zdroje světla: měsíc, hvězdy, odlesky vody nebo světliny mezi stromy. Pokud je obloha zatažená, postupujte po hmatu. Držte se jedné ruky podél kmenů, abyste udrželi přímý směr a vyhnuli se pádu do prohlubní či přes kořeny.

Co uděláte, když vás mlha zastihne na hřebeni? Nejdřív si oblečte nepromokavou a větruodolnou svrchní vrstvu, i když je zrovna teplo. Mlha totiž přináší vlhkost, která rychle ochlazuje tělo, a kombinace větru a mokrého oblečení vede k podchlazení. Sbalte vše, co by mohlo spadnout, a pevně utáhněte popruhy batohu. Poté se zastavte a zkuste si vzpomenout na poslední spolehlivý orientační bod, který jste míjeli. Pokud máte mapu a kompas, použijte je hned, ne až za hodinu bloudění. Mobilní telefon s navigací je užitečný pomocník, ale nespoléhejte na něj jako na jediný zdroj orientace – baterie se vybíjí rychleji v chladu a signál v údolích bývá nespolehlivý.

Nejdůležitější je, že mlha sama o sobě není nebezpečná – nebezpečná je pouze vaše reakce na ni. Klid, rozvaha a důsledné používání orientačních pomůcek vám umožní projít mlhou bez zranění. Až mlha konečně povolí, budete mít pocit, že jste zvládli víc než jen výlet – a to je pocit, který stojí za to. Než vyrazíte, vždy si zjistěte předpověď počasí a přiberte do batohu mapu i kompas, i když jste se předtím spoléhali jen na mobil. Mlha přichází rychle a bez varování, takže jediná chyba může mít vážné následky.

Oheň je v noci klíčový nejen pro teplo, ale i pro psychickou pohodu. Bez baterky ale musíte použít přírodní materiály. Hledejte suchou trávu, březovou kůru, tenké suché větvičky z vnitřní strany koruny stromů – ty bývají nejlépe proschlé. Pokud máte křesadlo nebo zápalky, rozdělávání ohně je snazší, ale i bez nich to jde. Zkuste tření dřeva metodou vrtáku, ale počítejte s tím, že to vyžaduje čas a sílu. Důležité je připravit si dostatek paliva předem, aby oheň nevyhasl.

If you beloved this posting and you would like to obtain extra info with regards to celý článek kindly pay a visit to the web page.