Klíčem je štípání a proudění vzduchu. Polena o průměru nad 15 cm schne i několik let, proto je vždy naštípejte na menší kusy – ideálně 10–15 cm silné. Čím menší plocha, tím rychleji voda uniká. Dřevo skladujte na slunném, větraném místě, nejlépe na jih orientované straně. Nikdy ho neukládejte přímo na zem – použijte palety, latě nebo cokoli, co zajistí mezeru mezi zemí a první řadou. Vrch zakryjte nepromokavou plachtou, ale boky nechte volné, aby mohl vzduch proudit. Typická chyba je těsné naskládání kulatiny bez mezer – tak dřevo začne hnít a místo sušení získáte houbu.

Typickou chybou je používání dřeva z demolice nebo natřených palet. Takové dřevo obsahuje chemikálie a při spalování uvolňuje toxické látky, které mohou poškodit zdraví i kamna. Nikdy nespalujte dřevotřísku, překližku ani lakované dřevo. Vždy používejte pouze přírodní, neošetřené dřevo. Při skladování dbejte na to, aby bylo chráněné před deštěm, ale zároveň mělo přístup vzduchu – ideální je krytý přístřešek s otevřenými bočnicemi.

Samotná pokládka vyžaduje rovný a pevný podklad. Podložku nikdy nepokládejte přímo na koberec, vinyl nebo dřevěnou plovoucí podlahu – i když je podložka silná, teplo se může přenést a podlahu poškodit. Mezi podložku a podlahu vložte vrstvu minerálního izolačního materiálu, který je nehořlavý. Pokud pokládáte podložku na beton, postačí jen vyrovnání. Důležité je také zajistit, aby podložka neležela volně, ale byla stabilní. Použijte silikonové lepidlo nebo mechanické kotvení, ale jen takové, které snese vysoké teploty.

Pro dlouhé hoření bez častého přikládání je nejlepší dub, habr nebo buk. Tyto dřeviny hoří rovnoměrně a vytvářejí dlouhotrvající žár. Naopak olše nebo bříza mají nižší výhřevnost, ale rychleji se vznítí a jsou vhodné pro rychlé rozehřátí. Pokud topíte v kachlových kamnech, která akumulují teplo, sáhněte po tvrdém dřevě – ohřeje hmotu kamen na delší dobu. U krbu s otevřeným ohništěm je lepší použít měkké dřevo, protože rychleji vyhoří a nezpůsobí přehřátí.

Jak vypadá suché dřevo pod kůrou a kde hledat jeho slabá místa Suché dřevo poznáte podle toho, že je pod kůrou světlé, suché na omak a na řezu má drobné praskliny. Tyto trhlinky jsou přirozeným důsledkem vysychání a nejsou na závadu. Horší jsou hluboké, široké praskliny, které sahají do středu kmene, Roleropedia.Com protože tam se často drží voda a dřevo pak hnije. Při nákupu nebo přebírání dřeva proto odloupněte kůru na několika místech – nejen na konci kmene, ale i uprostřed. Konce totiž vysychají nejrychleji a mohou vypadat dobře, zatímco střed je stále vlhký a zelený.

Když už se sklo zanese, nečistěte ho za studena – jen rozmazáváte saze. Počkejte, až kamna vychladnou na pokojovou teplotu, a použijte navlhčený hadřík s jemným čisticím prostředkem. Vyhněte se abrazivním houbičkám, které sklo poškrábou a vytvoří místa, kde se nečistoty drží ještě více. Pravidelná údržba – jednou za týden v topné sezóně – je účinnější než jednorázový silný zákrok.

Jak postupovat při návrhu a rekonstrukci Největší chybou bývá kombinace těžkého zdiva s nekvalitní regulací vytápění. Pokud máte v domě akumulační stěny, potřebujete topit tak, aby se zdivo stihlo nabít – tedy s předstihem. Například u kamen na dřevo to znamená zatopit na plný výkon v podvečer, kdy teplo přes noc sálá do místnosti. Ráno pak stěny vydávají zbytkové teplo. U podlahového vytápění je logika opačná: teplo se pouští ve chvíli, kdy je nejlevnější – obvykle v noci – a zdivo ho přes den uvolňuje. Bez časovače a správného nastavení termostatu se o výhodu připravíte.

Nakonec si ověřte, zda podložka odpovídá vašemu typu kamen. Pro krbová kamna s výměníkem platí přísnější požadavky než pro obyčejná kamna na dřevo. Vždy se řiďte návodem od výrobce kamen – pokud v něm není podložka zmíněna, If you loved this posting and you would like to obtain much more details pertaining to více detailů kindly take a look at the site. vyžádejte si technické parametry. A pamatujte: správně položená podložka je taková, na kterou můžete bez obav upustit žhavý popel a která po letech vypadá stále stejně. Věnujte výběru čas a raději sáhněte po kvalitnější variantě, i když to znamená vyšší pořizovací náklady – v konečném důsledku chráníte to nejcennější, co máte.

Největší chybou, kterou lidé dělají, je spoléhání se pouze na odlupování kůry. Kůra se může uvolnit i u dřeva, které je stále vlhké, pokud bylo skladováno pod přístřeškem a střídavě vlhlo a vysychalo. Vždy proto kombinujte více znaků: barvu dřeva, hmotnost (suché dřevo je výrazně lehčí), zvuk při poklepání (suché dřevo zní jasně, vlhké dutě) a případně i obsah vody měřte vlhkoměrem, pokud ho máte k dispozici. Jen tak se vyhnete tomu, že si domů přivezete dřevo, které bude místo topení spíše dělat problémy.