Jak poznáte, že je komín už zanesený a co s tím Prvním varovným signálem je zhoršený tah a časté kouření do místnosti při přikládání. Dalším indikátorem je změna barvy plamene – pokud je plamen tmavý a dlouhý, spalování je nedokonalé. V tomto případě je na místě kontrola komínového průduchu. Ideálně si pořiďte kamerovou sondu, ale postačí i zrcátko a baterka. Saze a dehet poznáte podle černého, lesklého nebo lepkavého povlaku na stěnách. Pokud najdete vrstvu silnější než 2–3 mm, je čas na čištění.

Po uložení zkontrolujte, zda desky lícují s obrysem dvířek a nevystupují do prostoru pro rošt. Přesahující hrany by bránily správnému zavírání a mohly by se vlivem tepla deformovat. Pokud jste použili tmel, If you enjoyed this article and you would certainly such as to get additional facts pertaining to NáBytek Na MíRu kindly see our own web-page. nechte ho vytvrdnout podle pokynů výrobce – obvykle to trvá 24 hodin. Během této doby topeniště nezapalujte.

Druhý krok spočívá v konstrukci hranice. Nezačínejte s obřím polenem, ale s drobnými třískami a kůrou. Z nich postavte malou pyramidu, ratten-wiki.de která má mezi jednotlivými kusy mezery pro vzduch. Pokud třísky naskládáte na sebe bez mezer, oheň se udusí. Na vrchol pyramidy položte tenké suché větvičky, které chytí jiskru okamžitě. Třetím krokem je zapalování – vždy zespodu, ne shora. Plamen pak postupuje přirozeně vzhůru a ohřívá dřevo, které se postupně rozhořívá.

Prodloužené hoření je dnes běžným standardem u moderních kotlů i kamen. Málokdo si ale uvědomuje, že tento způsob spalování má zásadní vliv na množství dehtu a sazí, které se usazují v komíně. Nejde jen o čistotu, ale také o bezpečnost a životnost celého systému. Pojďme se podívat, co se v komíně děje, když topíte na „dlouhý plamen".

Pátý krok se týká přikládání. Nikdy nepřikládejte na oheň velká polena dřív, než se vytvoří souvislá vrstva žhavého uhlí. Poleno položte na kraj ohniště, ne doprostřed plamene – předehřeje se a začne hořet pozvolna. Přikládáním do plamene jen zbytečně plýtváte dřevem a zvyšujete kouř. Šestý krok je o trpělivosti – oheň se má nechat hořet přirozeně. Pokud pořád dokola přehazujete polena nebo je drtíte, rozbijete žhavou vrstvu a proces se zastaví. Nechte oheň, ať si vytvoří vlastní tah, a kontrolujte jen výsledný plamen.

Většina lidí zapaluje oheň špatně, aniž by si to uvědomovala. Hromada papíru, větviček a polen, která sice vzplane, ale za chvíli se udusí vlastním kouřem. Přitom stačí dodržet pár zásad, aby oheň hořel čistě, dlouho a vydával maximum tepla. Klíčem je správná stavba hranice a pořadí, v jakém vrstvy zapálíte. Tento postup funguje v krbu, kamnech i na zahradním ohništi.

Při skladování dbejte na to, aby dřevo nebylo v přímém kontaktu se zemí, jinak nasákne vlhkost z půdy. Nejlepší je dřevo naskládat na palety nebo rošty, s mezerami mezi kusy, aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Pravidelně také kontrolujte, jestli se na dřevě neobjevují plísně nebo houby – to je jasný signál, že je dřevo stále vlhké a vysychá příliš pomalu. Pokud topíte v kamnech s řízeným přívodem vzduchu, mějte na paměti, že suché dřevo vyžaduje méně primárního vzduchu pro hoření, takže můžete regulovat příkon a prodloužit tím dobu hoření bez ztráty tepla.

Zapalujte papír na dvou místech, ne jen uprostřed. Tím zajistíte, že se oheň rozhoří rovnoměrně a nezůstane jen jedna větev hořet, zatímco zbytek začne doutnat. Po zapálení nechte oheň v klidu, dokud se plameny nechytí na všech polenech. Příliš brzké přikládání nebo rozhrabávání uhlíků způsobí, že teplota klesne a oheň začne kouřit. Trpělivost je tady důležitá – dobrý oheň se nehoní, ale buduje.

Pravidelná údržba a správné topení jsou základem, ale stejně důležité je sledovat stav komína i během roku. Pokud zaznamenáte byť jen mírný zápach dehtu z komína, neignorujte ho. Věnujte pozornost i změnám barvy kouře – hustý černý kouř je známkou nedokonalého spalování. Díky tomu se vyhnete nákladným opravám a v nejhorším případě i požáru. Prodloužené hoření není špatné, jen vyžaduje odpovědnější přístup a pravidelnou kontrolu.

Jakmile se plamen rozhoří, přikládejte dřevo tak, aby se dotýkalo hořícího místa, ale neblokovalo proudění vzduchu. Nejlepší je přikládat po menších kusech a častěji, než jednou naložit obrovskou hromadu. Sledujte kouř: čirý nebo lehce bělavý kouř znamená dobré hoření, šedý nebo černý kouř signalizuje nedostatek kyslíku nebo mokré dřevo. V takovém případě přidejte vzduch tím, že rozhrnete žhavé uhlíky a přidáte menší suché kusy.

Nejčastější chybou při přechodu na suché dřevo je přikládání stejného množství jako dřív, ale suché dřevo má vyšší energetickou hustotu, takže hrozí přetopení. Začněte s menšími dávkami a postupně přidávejte. Také si všimnete, že suché dřevo hoří s kratším, modrým plamenem, zatímco vlhké dřevo vytváří dlouhé žluté plameny a kouř. Pokud se naučíte dřevo správně dosoušet a poznávat jeho vlhkost, prodloužíte dobu hoření o desítky procent a zároveň omezíte nutnost čištění kamen a komína.