Pokud chcete topit efektivně, kombinujte druhy. Začněte podpalem z břízy nebo suchých smrkových třísek, přidejte pár polen buku a pak dolitre habrem nebo dubem. To read more info about celý text look into the website. Tím dosáhnete rychlého rozhoření a dlouhého rovnoměrného hoření bez zbytečných přebytků. A pamatujte – do kotle nikdy nepatří lakované, natřené nebo chemicky ošetřené dřevo. Spalováním uvolňuje toxické látky, které ohrožují vaše zdraví a zanášejí kotel i komín. Jednou provždy zapomeňte na starý nábytek nebo palety z recyklace.

Prvním zásadním faktorem je hmotnost a podlaha. Akumulační vložka s obestavbou běžně váží i více než tunu. Samotná vložka je přitom jen jádro; celá sestava s obezděním je mnohem těžší. Podlaha pod ní proto musí mít dostatečnou nosnost. Pokud stavíte krb do staršího domu, nechte si spočítat statiku. Podcenění tohoto bodu může vést k prasklinám v podlaze nebo v horším případě k propadnutí konstrukce.

Vlhkost dřeva poznáte podle zvuku i hmotnosti Než začnete topit, vezměte poleno do ruky. Suché dřevo je výrazně lehčí, má praskliny na čele a při poklepání dvou kusů o sebe vydává jasný, zvonivý zvuk. Mokré dřevo zní tlumeně a jeho kůra často drží pevně. Pro přesnější měření si pořiďte vlhkoměr na dřevo – měření trvá pár vteřin a hned víte, jestli je palivo připravené. Ideální vlhkost pro topení je mezi 15 a 20 procenty. Pokud máte vyšší hodnoty, nechte dřevo ještě minimálně půl roku vyschnout na vzdušném místě chráněném před deštěm. Nikdy nepřikládejte čerstvé dřevo do rozpálených kamen – jen tím zbytečně zchladíte topeniště a prodloužíte dobu, než se dostaví teplo.

Pokud jste vyloučili vlhkost, tah i údržbu a přesto je výrazně méně tepla, zamyslete se nad konstrukcí kamen samotných. Starší typy bez sekundárního spalování ztrácejí velkou část energie do komína, a to i při správném přikládání. Možná nastal čas na výměnu staré vložky za moderní model s vyšší účinností. Než ale investujete, vyzkoušejte ještě jednu věc: přiložte menší množství dřeva, ale častěji. Optimální interval je 45 až 60 minut při běžném provozu. Kratší intervaly přikládání větších dávek vedou k přetápění a ztrátám, zatímco příliš řídké přikládání nechá kamna vychladnout. Sledujte, jak se oheň chová po deseti minutách – plameny by měly být jasné a sytě žluté, ne oranžovočervené s černým kouřem. Tento vizuální test vám napoví, jestli spalování probíhá správně, a pomůže vám nastavit ideální režim pro vaše konkrétní podmínky.

Neméně důležitá je pravidelná údržba kamen a komínového systému. Za rok provozu se na stěnách topeniště a v kouřovodu usadí vrstva sazí a kreosotu, která působí jako izolant – teplo se nedostane do místnosti, ale zůstává v kouři. Ideální je nechat komín vyčistit odborníkem minimálně dvakrát ročně, ideálně před začátkem topné sezóny a v jejím průběhu. Doma si přitom můžete sami zkontrolovat stav těsnění u dvířek – pokud jimi prosvítá světlo nebo cítíte kouř, je čas vyměnit šňůru těsnění. Spáry v kouřovodu a u napojení na komín lze utěsnit speciálním tmelem odolným vůči teplotám.

Vlastní čištění komína kartáčem zvládne šikovný kutil, ale není to úkol na „jen tak". Správná technika, vhodné náčiní a hlavně bezpečnostní pravidla rozhodují o tom, jestli vám komín bude sloužit léta, nebo se z něj stane riziko. Než se do toho pustíte, zvažte, jestli máte čas, vybavení i nervy. Pokud ne, kominík vás vyjde levněji než případný požár.

Akumulační krbová vložka není obyčejná kamna na dřevo. Její princip spočívá v tom, že masivní akumulační hmota (šamot, kámen nebo speciální keramika) pohlcuje teplo z ohně a poté ho sálá do místnosti dlouhé hodiny po vyhasnutí. Díky tomu topíte jednou až dvakrát denně a domov zůstává teplý klidně i přes noc. Než se ale rozhodnete pro pořízení, měli byste vědět, co takové zařízení obnáší v praxi.

Na co se zaměřit při výběru konkrétního dřeva Buk je považován za jedničku mezi palivovým dřevem. Má vysokou výhřevnost, dlouho hoří a vytváří krásné uhlíky, které udrží teplo i ráno. Dub je podobně kvalitní, ale pozor – obsahuje třísloviny, které při nedostatečném prohoření mohou zanášet sklo u kamen. Habr je dokonce o něco výhřevnější než buk, ale je těžší na štípání a hůře se shání. Jasan je skvělý, protože hoří i mírně vlhký, což oceníte při nepředvídatelném počasí.

Prvním signálem je viditelný pokles tahu. Pokud se oheň špatně rozhořívá, kouř se vrací zpět do místnosti nebo plameny jsou mdlý, je to jasná známka toho, že komín je zanesený. Druhým varováním je zápach spáleniny, který se line z komína i když netopíte. Třetím, nejčastějším projevem, je černý, mastný povlak na vnitřní straně dvířek nebo na barvy stěn do obývákuě kolem kamen. Pokud si všimnete některého z těchto příznaků, neotálejte. Ideální je provádět kontrolu a čištění alespoň dvakrát ročně – před topnou sezónou a po ní.