Před nákupem změřte prostor kolem křesla. Poloměr houpání by měl být minimálně 60 centimetrů na každou stranu, jinak budete narážet do stěny nebo konferenčního stolku. Pozor také na umístění v blízkosti topení nebo ostrých hran – při silnějším rozhoupatí může dojít k nechtěnému nárazu. Pokud máte malý pokoj, zvažte křeslo s nastavitelnou výškou závěsu, které lze ve dne vyhákovat a uvolnit místo.

Častým omylem je sklízet bylinky až v době, kdy jsou velké a košaté. Ve skutečnosti platí, že čím častěji řežete mladé vrcholky, tím víc se rostlina větví a roste do hustoty. Řez provádějte čistý a šikmý, těsně nad listem nebo pupenem. Nikdy neodstraňujte více než třetinu rostliny najednou. Pokud bylinka začne žloutnout, je to většinou signál přelití nebo nedostatku živin – přihnojte ji slabým roztokem tekutého hnojiva nábytek na míru bylinky, ale jen jednou za měsíc.

Závěsné křeslo nebo houpačka dokáže z obyčejného obýváku vytvořit místo k odpočinku, ale jen tehdy, když vyberete správný typ a hlavně ho bezpečně uchytíte. Než rekonstrukce koupelny krok za krokemčnete vybírat podle vzhledu, zkontrolujte stropní konstrukci. Panelové domy mají dutinové stropy, kde běžná hmoždinka neudrží ani lehčí sedačku. Pro montáž do betonu použijte chemickou kotvu, do dřevěných trámů pak vrut s dostatečnou délkou. Nikdy nevěšte křeslo na sádrokarton bez zesíleného profilu – prasklina v stropě je nejčastější chyba, kterou lidé podcení.

Řez je u bylinek nezbytný, i když se ho mnozí bojí. Pravidelným zaštipováním vrcholků podpoříte růst do šířky a zabráníte předčasnému vykvetení. Jakmile bylinka vykvete, listy zhořknou a rostlina přestane tvořit nové. U bazalky zaštipujte vrchní dva lístky nad kolínkem páru listů. U tymiánu a oregana stříhejte vrcholky výhonů až o třetinu délky. Používejte ostré nůžky nebo nůž, nikdy rostlinu netrhejte – vzniklé rány se špatně hojí.

Montáž svěřte raději dvěma lidem, protože křeslo s rámem je těžké a při manipulaci hrozí pád. Nejdřív upevněte hák do stropu a vyzkoušejte ho zatížením vlastní vahou, teprve pak zavěste sedačku. Pravidelně kontrolujte stav karabin, lan a švů – opotřebení se projevuje třepením nebo povolením spoje, což je signál k výměně. V domácnosti s dětmi nepoužívejte křeslo s kovovým řetězem bez textilního potahu, hrozí skřípnutí prstů.

Typickým nešvarem bývá podcenění nosnosti. Každá souprava má udanou maximální zátěž na jedno místo. Pokud se na pohovce běžně schází více lidí, nebo máte doma těžší členy rodiny, vyžadujte zesílenou konstrukci. Levnější modely s tenkými deskami se časem prohnou a lůžko se stane nepohodlným. Stejně tak pozor na pružiny – kvalitní souprava by měla mít pružiny z tvrzeného ocelového drátu, ne jen pevnou dřevotřísku.

Ceny se liší podle materiálu a nosnosti, ale dražší neznamená vždy lepší. Základní textilní houpačky zvládnou běžné použití, zatímco křesla z technoratanu nabízejí vyšší odolnost vůči vlhkosti a UV záření, což oceníte spíš na terase než v obýváku. Při výběru vždy porovnejte nosnost, délku záruky a jednoduchost výměny závěsu – to jsou parametry, o tom, jestli vám křeslo vydrží roky, nebo skončí po sezoně v koutě.

Pokud máte malý byt, můžete pod postelí uskladnit i kufry, lyže nebo tenisové rakety – ale vždy je nejprve očistěte a uložte je do ochranných obalů, aby se nepoškodily. Pro snazší orientaci si vytvořte jednoduchý seznam obsahu a připevněte ho na vnitřní stranu postele nebo na krabici. Tím předejdete tomu, že budete hledat věci, aniž byste věděli, kde jsou. A když už budete uklízet, rovnou vyhoďte to, co jste za poslední rok nepoužili – pod postelí není místo pro haraburdí.

Jak vybrat potah a mechaniku podle reálného používání Potah je nejvíc namáhaná část. Pokud máte děti nebo domácí zvířata, vyhněte se světlým a hladkým tkaninám, na kterých je vidět každá skvrna a chlup. Vhodnější jsou strukturované látky s hustou vazbou, případně žakár, který lépe skryje nečistoty. Naopak pokud chcete potah prat v pračce, vybírejte výhradně látky s odnímatelným potahem a zkontrolujte, zda je pratelný na běžný program. Ušetříte si tím spoustu starostí.

Úložné prostory musí být navrženy podle dětské výšky. V horních skříňkách skladujte věci, které se používají výjimečně, jako jsou sezónní hračky nebo kolekce výkresů. Do spodních polic dejte školní potřeby, které dítě potřebuje denně – sešity, učebnice, penál. Vyzkoušejte také otevřené police místo dveří: když dítě vidí věci na očích, snadněji je uklidí. Krabice a koše označte štítky – stačí barevné kolečko pro mladší, pro starší nápis. Tím se snižuje chaos a dítě se učí systematickému uklízení.