Než se pustíte do zakládání prvního akvária, zastavte se. Většina začátečníků totiž dělá stejné chyby, které vedou k zákalu vody, chorobám ryb a nakonec i k tomu, že akvárium skončí na půdě. For more information about Ardenneweb.eu have a look at our webpage. Nejde o to být odborník, ale vědět, na co si dát pozor. Následující řádky vám ušetří týdny zbytečného čekání a koruny navíc za zbytečné přípravky.

Další častou chybou je umístění světla příliš blízko hladiny. Sice to vypadá efektně, ale mnoho LED svítidel se přehřívá a ztrácí na účinnosti. Dodržujte vzdálenost doporučenou výrobcem a zajistěte, aby mělo svítidlo kolem sebe trochu vzduchu. Pokud máte akvárium s krycím sklem, počítejte s tím, že sklo pohlcuje část světla – pak je potřeba zvolit o něco silnější osvětlení.

Nezanedbávejte ani údržbu. Jednou týdně vyměňte asi deset až patnáct procent vody a pravidelně čistěte filtr, ale ne karafiátově – stačí ho propláchnout v odstáté vodě, abyste nezničili bakterie. Pozor na teplotu nové vody: ta by se měla blížit teplotě akvária. Pokud ji vlijete naráz, můžete ryby vystresovat. A ještě jedna věc – neumisťujte akvárium na přímé slunce, způsobí to řasy a kolísání teplot, osvěTlení v obýváku které ryby nesnášejí.

Vyhněte se také častému překrmování. Ryby nepřijímají jídlo jen z hladu – často jedí i z nudy. Krmte je dvakrát denně, vždy jen tolik, kolik zkonzumují do dvou minut. Přebytečné krmivo se rozkládá, zvyšuje hladinu amoniaku a kazí vodu. Stejně tak pozor na nedostatečné osvětlení pro rostliny – pokud nemáte světlo dostatečně silné, rostliny nebudou prospívat a začnou řasy. Ideální je řídit se druhem rostlin, které pěstujete, a podle toho volit délku svícení – obvykle osm až deset hodin denně stačí.

Žloutnutí může být i důsledkem kolísání teploty nebo pH. Většina akvarijních rostlin preferuje teplotu 22–26 °C a pH mezi 6,5 a 7,5. Pokud je voda příliš tvrdá nebo naopak kyselá, rostliny nedokážou přijímat živiny ani při jejich dostatku. Pravidelně měřte parametry a provádějte částečné výměny vody (20–30 % objemu týdně), ale vždy s ohledem na stabilitu prostředí. Náhlá změna teploty o více než 2 °C rostliny stresuje, což se projeví právě žloutnutím. Proto vodu pro výměnu nechte odstát a temperujte na teplotu nádrže.

Pravidelnou karanténu potřebují nejen nové ryby, ale také živé rostliny, krmení mraženými a hlavně živými krmivy, a dokonce i dekorace pocházející z jiného akvária. Rostliny lze před vložením do hlavní nádrže namočit na deset minut do slabého roztoku manganistanu draselného nebo použít přípravek na bázi chlornanu, ale vždy důkladně opláchnout. Živé krmivo (nitěnky, Http://Historieblog.Dk/Index.Php?Title=Sestavte_Si_úDržBový_Rytmus_AkváRia,_Který_Opravdu_ZvláDnete_–_A_Co_Z_Toho_Plyne patentky, dafnie) vyžaduje vlastní karanténu v oddělené nádobě s čistou vodou a alespoň dvoudenním hladověním, aby vyprázdnilo své tělo. Vyvarujte se sběru krmiva z volné přírody tam, kde se vyskytují volně žijící ryby — riziko nákazy je příliš vysoké.

Žloutnoucí listy akvarijních rostlin nejsou náhoda, ale signál, že v nádrži něco nefunguje. Nejčastější příčinou bývá nedostatek železa, které je klíčové pro tvorbu chlorofylu. Projevuje se typicky: mladé listy jsou světlé, starší žloutnou od špiček. Řešení spočívá v pravidelné dávce tekutého hnojiva s obsahem železa, ale pozor – přidávat ho do vody bez kontroly je chyba. Nejdřív ověřte, zda rostliny skutečně trpí nedostatkem, a teprve pak dávkujte. Ideální je rekonstrukce koupelny krok za krokemčít s poloviční dávkou, než uvádí výrobce, a sledovat reakci do dvou týdnů.

Typickou chybou je, když akvarista v panice vymění velkou část vody za teplou. To je zbytečný zásah, který navíc může změnit chemické složení vody. Místo toho se soustřeďte na postupné ohřívání stávající vody. Pokud topení nefunguje a nemáte náhradu, můžete na krátkou dobu použít i obyčejnou žárovku umístěnou nad hladinou – ale jen pokud je akvárium otevřené a žárovka je od vody daleko. Tento způsob je ale nouzový a vyžaduje neustálý dohled. Jakmile seženete funkční topení, zapojte ho a nastavte na původní teplotu, ale nespouštějte ho na plný výkon. Nechte ho pracovat v intervalu, dokud se voda nevrátí do normálu.

Důležité: Nezapomeňte na filtraci a vzduchování Většina akvarijních filtrů obsahuje biologickou složku, která potřebuje teplo, aby fungovala. Při poklesu teploty se činnost bakterií zpomalí a hrozí narušení dusíkatého cyklu. Proto po výpadku topení zvýšte vzduchování – ať už pomocí vzduchovacího kamene, nebo úpravou filtračního výtoku, aby se hladina více pohybovala. Tím zajistíte přísun kyslíku, který ryby potřebují ve stresu více než obvykle. Zároveň omezte krmení na minimum. Ve studené vodě ryby tráví pomaleji a zbytky potravy by zatížily už tak oslabenou filtraci. Stačí krmit jednou za dva dny a jen velmi malým množstvím.