Pro běžné čištění zlata a stříbra bez organických materiálů použijte vlažnou vodu s kapkou jemného prostředku na nádobí. Namočte šperk na pár minut, poté jemně přejděte měkkým kartáčkem (například dětským). Vyhněte se zubním kartáčkům s tvrdými štětinami a jakýmkoli abrazivním pastám. Po čištění šperk opláchněte v čisté vodě a osušte hadříkem z mikrovlákna. Důležité je nepoužívat horkou vodu – mohla by uvolnit zasazení kamenů nebo poškodit email.

Na co si dát pozor při měření Prst není celý den stejný. Ráno a po probuzení bývá užší, večer nebo po sportu naopak širší. Ideální je měřit v poledne, kdy je prst v průměrném stavu. Také myslete na teplotu – v chladu se prsty stahují, v teple otékají. Pokud měříte po koupeli nebo po cvičení, počkejte alespoň hodinu. Vždy měřte prst, na kterém budete prsten nosit – na pravé i levé ruce se velikosti liší.

Po odlití přichází na řadu povrchová úprava – broušení, leštění, případně matování nebo rytí. Zde se vyplatí být trpělivý, protože kvalitní povrch je vizitkou šperku. Zeptejte se, jakou údržbu šperk vyžaduje a jaké jsou zásady pro nošení. U prstenů dejte pozor na mechanické opotřebení a u náušnic na alergické reakce na nikl, který se běžně používá jako součást slitin. Pokud máte pokožku, vyžádejte si materiály s certifikací vhodné pro alergiky.

Co rozhodně nedělat: typické chyby při čištění Nejčastější chybou je použití ultrazvukové čističky. Ta je vhodná pouze pro pevné materiály bez organických složek. U vintage šperků s perlami, opály, korály nebo smaltem způsobí mikroskopické trhlinky a ztrátu lesku. Stejně nevhodné jsou parní čističe. Další chybou je čištění zubní pastou nebo sodou – tyto abrazivní látky poškrábou povrch kovu i kamenů. Vyvarujte se také namáčení v octu nebo čpavku, které narušují kovové spoje a oxidují povrch.

Další častou chybou je ignorovat stav puncu. Vyražený punc se může časem opotřebovat, a pokud je šperk přeleštěný nebo opravovaný, punc může být nečitelný nebo zcela zmizet. To samo o sobě neznamená, že je šperk falešný, ale může to ztížit jeho prodej. V takovém případě je vhodné šperk znovu nechat opuncovat – u nás to provádí Český puncovní úřad, ale pozor na to, že na starožitné šperky se často punc nedoplňuje záměrně, aby se zachovala jejich historická hodnota.

Pokud šperk kupujete, vždy si vyžádejte doklad o koupi, na kterém je uvedena ryzost a hmotnost. Nechte si ukázat punc pod lupou a porovnejte ho s tabulkami ryzostí, které jsou běžně k dispozici. Vyhněte se nákupům z neprověřených zdrojů, kde je punc nejasný nebo kde prodejce neumí vysvětlit jeho význam. Dobrý prodejce by vám měl být schopen říci, co každá značka znamená a kde byla ryzost ověřena.

Než si necháte vyrobit šperk podle vlastního návrhu, zvažte, jak moc je váš nápad technicky a finančně realizovatelný. Ne každý skica se dá proměnit v klenot, který bude zároveň nositelný a odolný. Základním krokem je návštěva zlatnické dílny, která se na zakázkovou výrobu specializuje. Připravte si hrubou představu o velikosti, tvaru, použitém materiálu a případně kamenech. Čím konkrétnější budete, tím snadněji vám řemeslník poradí, co je možné a co ne.

Pro silnější znečištění nebo černý povlak sáhněte po sodě bikarboně. Smíchejte ji s trochou vody na hustou pastu a prstem nebo měkkým hadříkem naneste na šperk. Krouživými pohyby lehce vmasírujte a nechte působit dvě až tři minuty. Poté opláchněte a vyleštěte. Tento postup je vhodný pro šperky bez kamenů, protože soda může zanechat bílý film na povrchu drahých kamenů a narušit jejich lesk. Pokud si nejste jistí složením kamene, raduje se, že raději zvolíte jinou metodu.

Důležitou součástí domluvy je výběr materiálu. Většina zakázkových šperků se vyrábí z ryzího zlata, bílého zlata, platiny nebo stříbra. Dejte si pozor na laciné kompromisy – třeba na pozlacenou mosaz, která vypadá na skice dobře, ale po pár měsících ztrácí barvu. Zeptejte se na ryzost a případné slitiny, které se používají pro zpevnění. Pokud chcete kámen, konzultujte nejen jeho druh, ale také broušení a způsob upevnění. U kamenů, jako jsou opály nebo smaragdy, hrozí vyšší křehkost, a proto se hodí jiný výbrus než u diamantů.

Magnetický test je rychlý, ale neprůkazný. Stříbro není magnetické, takže pokud se předmět přichytí k magnetu, rozhodně o pravost nejde. Naopak mnoho padělků z nerezu nebo jiných slitin magnetismus nevykazuje, takže negativní výsledek nic nezaručuje. Kombinujte proto magnet s jinými metodami. Typická chyba je testování jen jedné části šperku – u řetízků se často stává, že je pravý jen zapínací mechanismus.