Při zařizování jsem narazila na problém, který mě málem zničil: kam s matrací, když ji nepoužívám. Klasické rozkládací sedačky mají tenkou pěnu schovanou v sedáku, ale pro kvalitní spaní potřebujete pořádnou tloušťku. Vyřešila jsem to systémem, kdy je foam mattress složená napůl a uložená v boční skříňce přímo v pohovce. Někdo dává přednost samostatnému lůžku na kolečkách, co se přes den zasune pod barový pult. Já jsem zvolila variantu, kde se celý rám zvedá hydraulikou. Je to dražší, ale ušetří to místo na uskladnění polštářů a

Když vybíráte domácí paletu barev, klíčové je začít od dominantního kusu nábytku. V mém případě to byla právě ta sedačka s click-clack mechanismem. Nejdřív jsem chtěla módní hořčicovou. Manžel měl obavy, že to bude přehnané. Měl pravdu. Hořčicová sedačka by fungovala skvěle v prostorném loftu, ale v našich osmnácti metrech by způsobila vizuální chaos. Zamířili jsme k neutrálním tónům a nakonec zvolili sametový potah v barvě mokrého písku. Na něj jsem položila polštáře v odstínech rezavé a olivové. Tato kombinace teplých zemních barev místnost propojila. Už to nebyla sbírka náhodného nábytku, ale celistvý prostor, ve kterém dýcháte klidněji. A vůbec nevadí, že pod sedačkou není koberec. Podlaha v teplém dubovém odstínu sta