Nejvíc mě ale překvapilo, jak se vzhledově dá jídelní stůl přizpůsobit malému prostoru. Dlouho jsme váhali mezi sklem a dřevem. Nakonec jsme zvolili masivní dub s výraznou kresbou. Zpočátku jsem se bál, že místnost opticky zmenší, ale opak je pravdou – díky světlé barvě a nohám z oceli působí vzdušně. Důležité je, že stůl nestojí u zdi, ale uprostřed místnosti. Tím vzniká kolem něj přirozený pohybový koridor. Doplnili jsme ho o židle s čalouněním z mikrovlákna, které se snadno čistí od skvrn od kávy. A když k tomu přidáte koberec v neutrálním odstínu, máte rázem dojem, že místnost je o polovinu větší, než ve skutečnosti je. Jen dejte pozor na to, aby koberec nebyl příliš vysoký – jinak vám židle budou drhnout o hr

Nesmíme zapomenout na jednu zásadní věc, která dělá rozdíl mezi povedeným a nepovedeným interiérem vůně a textura. Japandi nepoznáte jen podle barev, ale podle toho, jak se v něm cítíte. Aby ten pocit byl autentický, musíte se zbavit zbytečností. To znamená, že pokud máte v bytě tři police s dekoracemi, dvě z nich vyhodíte. Ne proto, že byste byli asketi, ale proto, že každý předmět, který necháte, musí mít svůj důvod. Například ten sametový polštář s jemným geometrickým vzorem není jen dekorace. Je to opora pro záda, když sedíte na podlaze u stolu. Dřevěná miska na klíče není jen hezká. Je to místo, kam hodíte klíče, abyste je za pět minut zase hledali. Japandi style interiors vás nutí přemýšlet o každém centimetru a o každém předmětu. A přiznejme si to, v praxi to znamená, že nakonec koupíte méně věcí, ale za lepší pen