Když jsem před pěti lety nastěhovala do panelákového bytečku s ložnicí 3,2 krát 3,8 metru, první, co mě praštilo do očí, byl ten absurdní nedostatek místa. Postel, skříň, dvě noční stolky a rázem jsem se neměla kam otočit. Pak přišla realita: spací koutek musel sloužit i jako pracovna a občas i provizorní pokoj pro návštěvy. Řešit ložnici v malém bytě není jen o výběru pěkné přikrývky – jde o to, jak každý centimetr donutit pracovat za vás. Vyzkoušela jsem všechno od posuvných dveří až po závěsné police nad postelí, ale zásadní změna nastala teprve ve chvíli, kdy jsem sáhla po chytrém náby

Další past, do které jsem málem spadla, byla volba jídelního stolu. V kuchyni o rozměrech tři krát čtyři metry nemáte místo na klasický jídelní set. Zkusila jsem skládací konferenční stolek, který se vejde pod okno, a když přijde víc lidí, roztáhnu ho. Jenže tím přicházím o místo pro nohy. Nakonec jsem skončila u oválného stolu na jedné noze, který se dá přisunout k sedačce. Při jídle se k němu nakloníte, a když host odejde, posunete ho zase ke zdi. žádné těžké židle, žádné věčné posouvání. Sedačka s click-clack mechanismem se mi osvědčila i při denním odpočinku – stačí cvaknout a máte lehátko, na kterém si čtete knihu. Je to ohebné, rychlé, a hlavně to šetří místo, které byste jinak museli věnovat samostatnému kře

Při hledání úspory místa jsem objevila i taktiku, jak opticky zvětšit prostor – vsadit na světlé barvy a textury, které nepožírají světlo. Zvolila jsem bílé lamely na zeď za postelí a zbytek stěn vymalovala jemným šedobéžovým odstínem. Na to jsem se nebála přidat jeden výrazný prvek – křeslo s jemným velvet upholstery v sytě modrém odstínu. Sametový povrch působí luxusně, přitahuje pozornost a odvádí ji od malého rozměru místnosti. Tento kousek stojí v rohu u okna a slouží jako čtecí koutek, ale hlavně jako dekorace. Když přijedou hosté, stahuji ho do obýváku. Samet se snadno čistí vlhkým hadříkem a nepouští chlupy, což oceňuji, protože mám kočku, která si na něm ráda pochutná

Mnohem větší výzvou bylo skloubit estetiku s praktičností. Malá kuchyň nemůže být přeplácaná vzory a barvami, ale zároveň nesmí působit jako sterilní laboratoř. Zvolila jsem světle šedé skříňky s matnou fólií, které neukazují otisky prstů, a pracovní desku z tmavého kompozitu, na kterém nejsou vidět drobky. Jako kontrast jsem přidala doplňky z mosazi. Jenže největší designový tahák přišel s výběrem sedačky. Našla jsem malý dvoumístný kousek s jemnou velvet upholstery ve smaragdově zelené. Sametový povrch působí měkce a luxusně, ale zároveň se snadno čistí vlhkým hadříkem. Kombinace studené kuchyně a teplého sametu dodala místnosti duši. Každý, kdo vejde, si sedne na tu zelenou sedačku a ani ho nenapadne, že pod tím hebkým povrchem se skrývá praktický mechanis

Samozřejmě, žádný kousek nábytku není dokonalý, jak Zařídit malý obývací Pokoj pokud se nedokážete smířit s jeho každodenním používáním. S rozkládací sedačkou jsem se naučila žít. Večer před spaním na ni dám lehkou přikrývku a jeden polštář, takže když se ráno probudím, stačí jen složit a přikrývku hodit do koše na prádlo. Žádné drama. Ale pozor, nezapomeňte na úložný prostor pod sedákem. U mého modelu je pod sedákem bed with storage, kam ukládám sezónní oblečení a spacáky pro hosty. Tím pádem nemusím nic věšet do skříně v kuchyni, kde by to překáželo při vaření. Každý centimetr prostoru musí mít svůj účel – jinak vám malá kuchyň rychle připomene, že jste vlastně pořád ve skladi