Samozřejmě, pohodlí při spaní není jen o mechanismu. Kvalita matrace dělá rozdíl mezi probdělou nocí a svěžím ránem. Většina dodávaných matrací je tenká, ani ne deset centimetrů, a spíš evokuje pocit ležení na prkně. Proto jsem investovala do náhradní varianty s kvalitní pěnovou matrací o tloušťce šestnáct centimetrů. To už je parádní polštář, který se přizpůsobí tvaru těla. Důležité je také, aby matrace ležela na pevném roštu. Ne na dřevotřískové desce, ale na dřevěném lamelovém roštu. Ten zajistí správné odvětrávání a pružnost. Bez něj se i ta nejlepší pěna časem slehne a ztratí podporu. A inspirace v interiérovém designuíte co? Když jsem tu matraci poprvé vybalila z vaku, trvalo skoro den, než se plně nafoukla. To je běžná zkušenost, kterou bych ráda sdílela, abyste nepanikař

Problém s úložným prostorem je další věc, na kterou barvy narazí. Když máte ložnici 2,5 metru na délku, každý centimetr se počítá. Koupili jsme bed with storage v tmavě ořechové barvě. Nikdy bych neřekla, že tmavý nábytek může místnost opticky zmenšit, ale tady to funguje, protože postel je jediný velký kus. Stěny jsem nechala v bílé, ale s příměsí kapky modré, aby působily svěže. A barvy interiéru musí spolupracovat s úložnými schopnostmi postele. Když pod ní skladujete zimní bundy a kufry, musíte mít jistotu, že barva postele nenaruší vzdušnost. Tmavý dřevěný rám s bílými stěnami vytváří kontrast, který oko potřebuje. Jen si dejte pozor na to, aby pod postelí nebyl chladný odstín – naše podlaha je šedá laminátová a při modrých stěnách by to vypadalo jako márn

Nejdřív jsem ale musela vyřešit jeden zásadní problém. Do ložnice se mi nevešla skříň, takže oblečení končilo na židli, na křesle a občas viselo i z kliky u dveří do koupelny. Když přišli návštěvy, byla to katastrofa. Potřebovala jsem místo, kam bych mohla všechno schovat, a zároveň ho chtěla mít rychle po ruce. Rozhodla jsem se pro variantu, kterou dnes miluju nejvíc - šatnu propojenou s postelí. Pořídila jsem si postel s úložným prostorem, která má pod sebou tři velké zásuvky na ložní prádlo a sezónní věci. Uvolnilo mi to celou jednu stranu místnosti. A právě tam jsem postavila lehkou konstrukci z komod a tyčí, která funguje jako otevřená šatna. Dnes už vím, že skutečný walk-in closet nemusí mít dveře. Stačí, když se do něj vejdu já a můžu si v klidu vybrat, co si vezmu na sebe, aniž bych přitom budila celou domácn

Největší oříšek ale přišel, když jsem chtěla do šatny přidat místo na žehlení a zrcadlo. Zrcadlo jsem nakonec pověsila na vnitřní stranu dveří do pokoje, protože v samotné šatně na něj nezbylo místo. Dobře, řekla jsem si, tak žehlicí prkno půjde do skříně na chodbě. Jenže právě tehdy mi došlo, že vlastně potřebuji úplně nový typ nábytku. Objednala jsem si na míru vyrobený úzký komodový systém, který má na jedné straně výsuvnou plochu na žehlení a na druhé straně držák na kalhoty. Celé to je široké jen třicet pět centimetrů a vejde se to do mezery mezi postelí a stěnou. Tím pádem mám všechny každodenní činnosti spojené s oblékáním soustředěné na jednom místě. Když chci žehlit košili, vytáhnu desku, zapnu lampu a za pět minut mám hotovo. Už nebloudím z ložnice do design kuchyně pro žehli