A co když máte byt hodně malý, řekněme dvacet metrů čtverečních? Pak musíte myslet na vertikálu. Vysoké skříně, police až ke stropu, závěsné systémy. Do open space designu to patří stejně jako vzdušnost. Jedna věc, kterou jsem se naučila: nikdy nepodceňujte sílu prázdné stěny. Nemusí být plná obrazů nebo polic. Nechte ji dýchat. A pokud už potřebujete úložný prostor, kombinujte ho s nábytkem na spaní. Třeba rozkládací pohovka, která má v područkách integrované poličky na knihy. Každý centimetr se počí

Nesmíme zapomenout na světlo. V propojeném prostoru je důležité, aby každá zóna měla vlastní zdroj osvětlení. Jedno stropní světlo uprostřed místnosti vytvoří jednu velkou plochu bez atmosféry. Místo toho použijte stojací lampu u sofa bed, LED pásek pod postelí s úložným prostorem, nebo malé bodové světlo nad jídelním stolem. Teprve pak pocítíte, že spíte v jiné atmosféře, než vaříte. Open space design totiž není o otevřeném půdorysu, ale o tom, jak v něm žijete. Když si večer ztlumíte lampu u pohovky a rozsvítíte jen pár teplých bodů, rázem máte pocit, že jste v jiné místnosti. I když je to jen pět metrů od kuchyňské li

Nepodceňujte detaily, jako je typ matrace. Klasický skládací pěnový matrac tenký jako deka je k vzteku. Host v noci cítí každou pružinu a ráno vstává s bolestí zad. Při výběru pohovky s pull-out sofa jsem trvala na samostatné pěnové matraci o výšce alespoň 16 centimetrů. Prodavač kroutil hlavou, že se taková těžko skládá, ale nakonec jsem našla model s odnímatelným potahem a matrací, která se dá vyrolovat. Lamelový rošt je nutnost. Díky němu matrace dýchá a neplesniví, i když je uložená v úložném boxu pod sedačkou. Kvalita spánku hostů se rázem zlepšila a já přestala mít výčitky, že je ukládám do šatny. Walk-in closet už není skladiště, ale hotelový pokoj na kl