Stála jsem včera u linky a krájela cibuli. Ne, že by mě to bavilo, ale bolelo mě už koleno z toho, jak jsem se musela neustále ohýbat pro hrnec ve spodní skříňce. A pak mi došlo, že moje kuchyně není jen místo, kde vařím, ale taky místo, kde denně absolvuju lekci posilování s vlastní vahou. Kuchyňská ergonomie není žádná módní výstřelek, je to nutnost, která vám zachrání páteř i radost z vaření. Když máte pracovní desku o deset centimetrů níž, než byste potřebovali, každé krájení se promění v tanec s křečemi. A věřte mi, že po hodině krájení mrkve na julienne už si nepřipadáte jako profík, ale jako starý vozembo

Malá kuchyně a velký provoz, to je klasická kombinace v bytech z šedesátých let. Když vaříte pro rodinu a ještě k vám přijedou hosté na víkend, ocitáte se v pasti. Najednou potřebujete prostor, kde se dá připravit bramborový salát, aniž byste tahali prkénko na zem. Tady přichází na řadu chytré řešení. Stůl uprostřed místnosti, který po jídle sklidíte a máte z něj místo na pracovní desku. Nebo pokud máte pohovku s funkcí na spaní, můžete ji využít jako prodloužení kuchyňské linky. Ale pozor, vybírejte s rozumem. V praxi se mi osvědčila rohová pohovka vs. standardní pohovka s click-clack mechanismem, která se dá snadno přeměnit na lůžko pro dva. Když ji navíc potáhnete velvet upholstery, vypadá elegantně a zároveň se na ní dobře sedí i po osmnácté hodi

Poslední rada z praxe: nikdy nepodceňujte nosnost. Když jsem poprvé naskládala do sedačky plné knihy, sedák se po pár dnech propadl o tři centimetry. Musela jsem dokoupit výztužné lamely a vyměnit pěnu za tužší. Dnes už vím, že u každého modelu kontroluji, zda je rám z masivu nebo alespoň z kvalitní překližky, a zda matrace není jen laciná molitanová deska. Ačkoli velvet upholstery vypadá skvěle a click-clack mechanismus šetří čas, základem je konstrukce, která unese dvě stě kilogramů knih i dospělého člověka zároveň. Teprve pak můžete mít v malém bytě opravdovou knihovnu, která se večer promění v ložn

Samotná rekonstrukce kuchyně mě naučila jednu věc: nikdy nepodceňujte úložné kapacity pro ložní prádlo. Dřív jsem měla peřiny nacpané ve skříni v předsíni, kde vlhly a smrděly zatuchlinou. Teď mám v nové lince speciální výsuvný koš na textil, přímo pod pracovní deskou. Když přijede návštěva, vytáhnu povlečení, hodím ho na rozloženou sedačku a hotovo. Ta sedačka je potažená sametovým čalouněním, které se mi zdálo na první pohled nepraktické, ale po roce používání musím uznat, že se na něm práší mnohem méně než na hrubém lnu a k tomu se na něm krásně sedí i le