Ale co když bydlíte v podnájmu a nemůžete tapetovat? I na to mám fígl. Existují samolepicí tapety, které jdou sundat osvěžení bytu bez renovace následků. Jsou dražší, ale fungují. Použila jsem je v pronajatém pokoji, kde jsem potřebovala zakrýt flek po předchozím nájemníkovi. Stačilo vybrat pěkný motiv. Aby místnost nepůsobila přeplácaně, nalepila jsem tapetu jen na jednu stěnu za konferenční stolek. A na tu stěnu jsem postavila menší sedačku. Večer, když jsem potřebovala přespat přítele, jsem vytáhla lehkou matraci z pod postele. Žádné drama. Tapeta dělala kulisu a nikdo neřešil, že je byt ma

Jedna věc mi ale pořád vrtala hlavou. Ta sedačka, i když byla praktická, působila trochu chladně. Chtěla jsem, aby místnost působila útulně, měkce, skoro jako obývací pokoj z časopisu. A pak jsem objevila sílu textilií. Koupila jsem pohovku s sametovým čalouněním v tlumené zelené barvě. Bylo to riskantní rozhodnutí, protože samet prý snadno chytá prach. Jenže když jsem na ni posadila první květináč s popínavým filodendronem, místnost se proměnila. Hluboká textura látky vytvářela nádherný kontrast k lesklým listům. A najednou už to nebyl jen nábytek. Byl to rám pro moji živoucí sbírku. Sametové polštáře se staly odrazovým můstkem pro zelené výhonky, které se vinuly podél opěradla. Kombinace měkkého textilu a živé zeleně měla uklidňující efekt. Hosté si často ani neuvědomovali, že sedí na posteli, dokud jsem nezmáčkla pá