Jedna z věcí, kterou jsem se naučila až po letech: tapeta a textilie musí spolu mluvit. Když jsem do obýváku pořídila pohovku s velvet upholstery v sytě modré, potřebovala jsem tapetu, která neutopí její lesk. Zvolila jsem tlumenou šeříkovou s geometrickým vzorem a výsledek byl jako malovaný. Naopak k béžovému lnu bych dala raději tapetu s výraznějšími liniemi, třeba dramatické proužky. A tady se hodí i praktická stránka – pokud máte pull-out sofa, který vytahujete každý večer, dbejte na to, aby tapeta za ním byla dostatečně odolná proti oděru. Už se mi stalo, že se okraj začal loupat, protože jsem gauč odsouvala a přitom o zeď škráb

Můj vlastní byt je klasická garsonka z osmdesátých let s kuchyňským koutem a jedním velkým pokojem. Dlouho jsem trpěla tím, že když přijela ségra na víkend, spala na nafukovací matraci, která přes den překážela uprostřed místnosti. Pak jsem narazila na křeslo s vyndavacím lůžkem, ale přišlo mi příliš úzké. Nakonec jsem vsadila na sofistikovanější řešení – pořídila jsem si menší rozkládací pohovku s kovovým mechanismem. Teprve tehdy jsem pochopila, že skutečná home organization začíná u toho, jak zacházíme s prostorem, který máme k dispozici. Když pohovku ráno složím zpátky, vznikne nám místo na stolek, koberec a dokonce i na malý psací stůl u okna. Najednou mám doma kancelář, jídelnu i ložnici v jedné místnosti, aniž bych se cítila jako ve skladi