Poslední rada se týká atmosféry. Sebelepší nábytek vám nepomůže, pokud místnost působí chladně a sterilně. Kolem své domácí relaxační zóny jsem vytvořila malý rituál – večer ztlumím světla, zapálím svíčku a položím na stolek šálek bylinného čaje. Když spím na rozložené pohovce, cítím se jako v hotelu, ne jako na provizorním lehátku. Zkuste si pořídit pár textilních doplňků – měkký přehoz, několik polštářů v neutrálních tónech a tlustý koberec pod nohy. Tyhle drobnosti promění i tu nejobyčejnější pohovku v místo, kde se chcete zastavit po náročném dni. A pokud máte balkon nebo lodžii, připojte ji k relaxační zóně alespoň vizuálně – stačí otevřít dveře a nechat proudit vzduch. Uvidíte, že se vám bude lépe dýchat i sp

Konstrukce je základ. V obchodě vám nikdo neřekne, že levná křesla s click-clack mechanismem často po půl roce začnou vrzat. Zkuste si v showroomu lehnout přímo na rozložené křeslo a zaposlouchejte se. Pokud při každém pohybu slyšíte praskání dřeva nebo kovu, běžte dál. Kvalitní provedení má dřevěný rám z bukového masivu a kovové spoje s gumovými tlumiči. A co je klíčové - slatted frame. Tedy lamelový rošt, který zajišťuje pružnost a prodyšnost. Bez něj budete na matraci ležet jako na překližce. U křesel s rozkládací funkcí často výrobci šetří a dají jen plnou dřevotřískovou desku. To je pak spaní jako na lavici v čekárně. Vždy se tedy ptejte, zda je součástí lamelový rošt, a pokud ne, hledejte d

Většina lidí si pod pojmem living room armchairs představí jen dekorativní kousek do rohu. Ale v reálném životě, kde nemáte samostatnou ložnici pro hosty, musí křeslo umět víc. Narazila jsem na několik modelů, které mají chytrý click-clack mechanismus. To znamená, že během pár sekund sklopíte opěradlo a vytvoříte rovnou plochu na spaní. Nečekejte ale žádné zázraky. Pokud má křeslo šířku sedáku 55 centimetrů, bude to spíš nouzovka pro dítě nebo štíhlého člověka. Dospělý muž s rameny jako skříň se do úzkého křesla prostě nevejde. Tady je lepší sáhnout po širším modelu s rozměrem alespoň 70 centimetrů v sedu. A hlavně zkontrolujte, jestli má složená plocha souvislý polštář bez mezery uprostřed. Některá levná provedení mají v místě sklopení tvrdou hranu, která vás probudí každou hod

Když jsme vybírali čalounění, dlouho jsme váhali. Látka se snadno ušpiní, kůže je studená. Nakonec jsme vsadili na velvet upholstery – sametový povrch, který je na dotek jemný a zároveň odolný. Navíc v malém prostoru dodá ten správný kontrast k bílým stěnám a dřevěné podlaze. A tady přichází kouzelné spojení – pohovka s velvet upholstery a kvalitní foam mattress na spaní. Tloušťka šestnáct centimetrů pěny znamená, že se ani host neprobudí s bolestí zad. Zkoušeli jsme to na vlastní kůži. Spali jsme na ní měsíc, než jsme se rozhodli, jestli ji necháme. A upřímně – byla pohodlnější než naše původní postel. To je u minimalistického interiérového designu zásadní: funkce nesmí ustoupit vzhl

Další věc, která mi dlouho unikala, je materiál potahu. Když pohovka slouží zároveň jako postel, látka trpí mnohem interiéry v glamour styluíc než u běžného gauče. Prach, drobky, vlhkost z těla – to všechno se vsakuje do textilu. Proto jsem vsadila na velvet upholstery. Samet vypadá luxusně a na dotek je příjemný, ale hlavně se snadno čistí. Stačí vlhký hadřík a skvrna od červeného vína zmizí. Navíc odolává žmolkování, což oceníte, když na pohovce spíte každou noc. A pokud máte malé děti nebo domácí mazlíčky, samet je doslova záchrana – chlupy se na něm tolik nechytají a vysavač je stáhne raz dva. Moje kamarádka si pořídila šedou sametovou sedačku a po roce vypadá jako nová, i když u ní doma běhají dvě ko