Další věc, kterou jsem se naučila, je barva nábytku a textilií. V malém bytě platí, že světlé odstíny opticky zvětšují prostor. Mám velvet upholstery v krémové barvě a i když se bojím, že se ušpiní, s pratelným potahem to není problém. Každé tři měsíce sundám povlak a hodím ho do pračky na 30 stupňů. Když už jsem u toho, vyplatí se investovat do kvalitního zipu a látky, která se nesráží. Někdo raději tmavé odstíny, protože skryjí nečistoty, ale pak místnost působí stísněně. Já kombinuji světlý gauč s tmavšími doplňky – polštáři v antracitu a dřevěným stolkem. Opticky se místnost rozdělí na zóny, aniž byste museli stavět příčky. A pokud máte opravdu malý byt, vyhněte se velkým vzorům na látkách. Kytičky nebo pruhy působí rušivě a berou prostor. Raději zvolte jednolitý povrch a hrajte si s texturou – samet, len, bavlna. Pak byt působí útulně, ne přepláca

Pak přišla na řadu úložná kapacita. Miniaturní šatna v panelákovém bytě nestačila ani na moje trička. Klasický rám postele je v malém bytě zloděj prostoru. Proto jsem zvolila bed with storage, postel s výsuvnými šuplíky pod matrací. Dnes tam držím veškeré sezónní oblečení, lyžačák a dokonce i žehlicí prkno. Nikdo to nevidí, ale mám klid. Když mi kamarádka tvrdila, že do takového úložného prostoru nacpe jen pár knížek, ukázala jsem jí svůj systém. Stačí pod postel vysunout boxy na kolečkách a máte místo i na boty. Minimalistický interiér totiž neznamená, že věci nemáte. Znamená to, že je umně schov