Když jsem před lety zařizovala svůj první byt 2+kk s rozlohou 45 metrů čtverečních, netušila jsem, že právě podlaha v obývacím pokoji se stane tím největším oříškem. Nešlo jen o barvu nebo materiál. Šlo o to, že můj obývák musel být zároveň ložnicí pro návštěvy. A to doslova. Každý pátek večer jsem vytahovala matraci zpod postele, rozkládala ji na koberec a doufala, že se host ráno neprobudí s bolestí zad. Pak přišla fáze, kdy jsem začala řešit podlahu jako integrální součást spacích plánů. Nechtěla jsem se vzdát estetiky, ale potřebovala jsem tvrdý povrch, který unese kolečka rozkládacího gauče, aniž by se do něj zaryla. Žádný nadýchaný koberec přes celou místnost, který nasává prach a pachy. Hledala jsem řešení, které by fungovalo jako neutrální základ pro denní život i noční prom