Největší objev přišel až s click-clack mechanism. Poprvé jsem ho viděla u kolegyně v ateliéru a zdál se mi komplikovaný. Opak je pravdou. Stačí lehce zatáhnout za sedák, ozve se jemné cvaknutí a během vteřiny máte z gauče rovnou lehací plochu. Žádné tahání za těžké matrace, žádné vyndavání polštářů do kumbálu. Celý proces zvládá jedno dítě nebo babička s artrózou. U nás doma teď slouží jako hlavní místo pro sledování filmů i jako záložní postel pro návštěvy. A když nepřijede nikdo, zůstává jako elegantní dvoumístná sedačka, která nezabírá půl místno

Nepodceňte ani materiál a údržbu. Skleněná deska vypadá skvěle na fotkách, ale v reálu na ní každý otisk prstu křičí. Dřevěná deska je příjemná na dotek, ale musíte ji pravidelně olejovat, jinak popraská. Já osobně miluji kombinaci bílé laminované desky s kovovými nohami. Je lehká na údržbu, stačí vlhký hadr, a přitom působí vzdušně. Pokud ale toužíte po luxusnějším dojmu, zkuste desku s povrchem z tmavého dubu. Jen pozor na otisky mastnoty od rukou, ty se na tmavém podkladu ztrácejí lépe než na světl

Můj osobní favorit a zároveň nejčastější otázka od klientů zní: jak vybrat materiál, který vydrží každodenní sezení i občasné spaní? Tady jsem sáhla po velvet upholstery. Nečekejte lesklý samet z babiččina salonu. Dnešní sametové čalounění je odolné, příjemné na dotek a hlavně skvěle maskuje fleky, když vám na gauči upadne kousek čokolády. Zvolila jsem tmavě zelený odstín, který opticky zmenšuje objem sedačky a hodí se k bílým stěnám a dřevěné podlaze. Kombinace s dřevěnými nohami dodala celé místnosti lehkost, kterou by masivní rohová sedačka nikdy nem