Jedna z věcí, kterou jsem se naučila až po letech: tapeta a textilie musí spolu mluvit. Když jsem do obýváku pořídila pohovku s velvet upholstery v sytě modré, potřebovala jsem tapetu, která neutopí její lesk. Zvolila jsem tlumenou šeříkovou s geometrickým vzorem a výsledek byl jako malovaný. Naopak k béžovému lnu bych dala raději tapetu s výraznějšími liniemi, třeba dramatické proužky. A tady se hodí i praktická stránka – pokud máte pull-out sofa, který vytahujete každý večer, dbejte na to, aby tapeta za ním byla dostatečně odolná proti oděru. Už se mi stalo, že se okraj začal loupat, protože jsem gauč odsouvala a přitom o zeď škráb

Ale pozor, tapeta není samospasitelná. Pokud máte v pokoji staré nerovné zdi, musíte je nejdřív vyrovnat, jinak se vzor na bublinách doslova zblázní. A pak přijde na řadu otázka praktického bydlení. Když k nám na Vánoce přijeli rodiče a já potřebovala přes den z ložnice udělat obývák, zjistila jsem, že tapeta za rozkládacím gaučem je geniální trik. Zatímco přes den hosté seděli na pohovce, večer jim stačilo stáhnout click-clack mechanism a rázem měli postel. Ta tapeta za nimi vytvářela tak příjemný obraz, že ani neřešili, že spí v místnosti, kde se jinak veče