Když se řekne japandi style interiors, většina lidí si představí vzdušné loftové prostory s výhledem na zahradu. Jenže realita vypadá jinak. Bydlím v panelákovém byt pro rodinu s dětmiě o padesáti metrech a dlouho jsem si myslela, že pro mě tenhle styl není. Prkenná podlaha, hodně světla, žádný bordel. Kdo to má v garsonce s kuchyňským koutem a jedinou šatnou skříní udržet? Pak mi došlo, že podstata japandi není v čistotě jako z katalogu, ale v tom, že každý kus nábytku musí mít svůj důvod. A že když už něco kupuju, ať to není jen hezké, ale hlavně funkční. Třeba taková postel s úložným prostorem. U nás v ložnici je na zeď natěsnaná postel, která má pod sebou tři velké šuplíky. Místo aby se pod postelí válely krabice od bot, mám tam uložené sezónní deky, ložní prádlo a jeden rezervní polštář. To je přesně ten japandi základ: věci mají svůj domov, a když ho nemají, radši je vyhod