Klíč k fungujícímu obýváku je v tom, že podlaha není jen dekorace, ale nositel provozu. Když loni přišla návštěva s batoletem, litoval jsem, že jsem nezvolil odolnější variantu. Dřevo se pod nožičkami dětské židličky rychle odřelo a já musel řešit opravu lakované plochy. Právě proto dneska každému, kdo má malé děti nebo psa, doporučuji místo masivu zvolit kvalitní vinylovou podlahu s korkovým podkladem. Je tišší na chůzi, nevlhne a hlavně s ním nemáte strach pustit na zem horký hrnec. Ale pozor, pokud plánujete obývák kombinovat s ložnicí, musíte myslet i na spaní. V garsonce jsem používal rozkládací pohovku s paměťovou pěnou, která se večer měnila v postel. Jenže bez správného slatted frame se časem propadala a záda dávala signál. Nakonec pomohl až koupě kvalitního foam mattress na pevnou desku, kterou lze schovat pod pohovku.

Skutečná bolest nastává, když nemáte samostatnou ložnici. Tři roky jsem bydlel v bytě, kde obývák zároveň sloužil jako ložnice pro mě i pro občasné hosty. Každý večer jsem musel odklízet polštáře a deky, protože jediné místo na spaní byla právě podlaha. Tehdy jsem pochopil, že living room flooring musí být kompatibilní s přespáváním. Koberec s dlouhým vlasem sice vypadá skvěle, ale když na něm ležíte na karimatce, je to otrava. Řešení našel v laminátové podlaze se střední třídou zátěže, na kterou jsem položil silnou pěnovou podložku. Když přijela sestra s rodinou, stačilo vytáhnout nafukovací matrace a prostor fungoval jako ložnice. Na noc jsem ještě překryl podlahu velkým kusem bavlněné látky, aby hosté necítili chlad. Důležité je, aby podlaha nebyla studená a zároveň se na ni dalo bez problému položit cokoliv.

Materiál podlahy přímo ovlivňuje, jaký nábytek si do místnosti pořídíte. Na tvrdé dlaždici či betonu totiž každý krok rezonuje a jakýkoliv pád předmětu zní jako výbuch. Zrovna minulý týden jsem montoval novou pohovku kamarádovi do starého bytu s betonovou podlahou. Klasický rozkládací lůžkový systém prostě bouchal při každém pohybu a skřípal. Museli jsme pod nohy nalepit plstěné podložky, ale i tak byl hluk slyšet do sousedního pokoje. Pokud plánujete living room flooring z kamene nebo dlažby, počítejte s tím, že budete potřebovat koberec nebo běhoun pod celou sedací sestavu. Jinak každý večer při vysouvání pohovky probudíte celou domácnost. Měkká podlaha jako korek nebo koberec je v tomto ohledu mnohem přívětivější, ale zase hůře se z ní dostávají skvrny od vína.

Praktická zkušenost z vlastní rekonstrukce: ušetřete na podlahové liště, ale neutrácejte za nejlevnější variantu. Když jsem kupoval první laminát v akci, byl tak tenký, že po roce praskal ve spojích a tvořily se mezery, do kterých padal prach. U druhého bydlení jsem zvolil silnější třídu s integrovanou zvukovou izolací. Ano, bylo to dražší, ale vyplatilo se to. Navíc když máte malý byt, každý milimetr tloušťky podlahy znamená lepší akustiku pro sousedy dole. A pokud do místnosti plánujete umístit bed with storage nebo sedací soupravu s úložným prostorem, podlaha musí mít rovný podklad. Nerovnosti se projeví na dvířkách, která pak nedoléhají. Dřevotřísková deska pod podlahou se musí pečlivě vyrovnat, jinak vám každý šuplík bude drhnout.

S přibývajícím věkem jsem změnil názor na rozkládací sedačky. Dřív jsem je bral jako nutné zlo do garsonky. Dnes vím, že moderní mechanismy click-clack mechanism fungují tak snadno, že je zvládnete jednou rukou. Mám teď u rodičů na chalupě pohovku s tímhle systémem a používám ji každý víkend. Když ji roztáhnete, vznikne rovná plocha, která se hodí na cvičení, ležení nebo přebalování miminka. Jen si dávejte pozor na to, že click-clack mechanism vyžaduje dostatečný prostor před sebou. Pokud je místnost úzká a vy máte na protější zdi televizi, budete muset sedačku posouvat pokaždé, což je otrava. Proto před koupí vždy změřte volný prostor. A počítejte i s tím, že podlahu pod sedačkou budete chtít jednou za čas vytřít.

Život s omezeným úložným prostorem mě naučil využívat podlahu jako úložiště s mírou. Mnoho lidí dnes nechá pod pohovkou prázdný prostor, kde se jen práší. Já jsem si nechal vyrobit na míru bed with storage, který je přesně 20 cm vysoký a zasune se pod rám sedačky. V něm mám uložené dvě deky, čtyři polštáře a jednu zimní přikrývku. Když přijede návštěva, stačí bednu vytáhnout a použít ji jako nízký stolek na podávání kávy. Toto řešení funguje jen na pevné, rovné podlaze. Na koberci by bedna drhla a poškrábala by vlákna. Proto volím v obýváku room flooring, nejlépe laminát s lehkou strukturou dřeva. Nevadí mu ani posouvání nábytku, ani nárazy. Stačí občas přetřít vlhkým hadrem a je hotovo.

Největší omyl začátečníků je myslet si, že podlaha je jen technická záležitost. Když jsem viděl byt designérky Jany, pochopil jsem, že podlaha je hlavní dramatický prvek. Měla obývák s tmavou, téměř černou plovoucí podlahou a na ní pastelově růžový koberec s geometrickým vzorem. Celé to působilo luxusně, přitom to byl levný laminát. Klíč byl v kontrastu. Světlé stěny a tmavá podlaha opticky zvětšují prostor. Naopak pokud máte malý byt a zvolíte světlou podlahu, musíte mít na stěnách výraznou barvu, jinak místnost působí sterilně. A co teprve, když máte v místnosti rozkládací pohovku s velvet upholstery. Samet odráží světlo úplně jinak než len, a proto podlaha pod ním musí mít neutrální tón. Žádné výrazné dřevěné kresby, které by s látkou bojovaly.

V praxi to vypadá tak, že já osobně teď preferuji kombinaci: do obýváku vinylovou podlahu ve světlém dubu s matným povrchem. Je odolná, teplá na dotek a snese i moje časté stěhování nábytku. Na ni pak položím vlněný koberec jen v zóně sedačky. Když mám hosty, koberec sroluji a odložím do ložnice, aby podlaha fungovala jako čistá plocha pro přespání. Pod pohovkou mám uložené dvě nafukovací matrace a jednu foam mattress, která se hodí i na zem. Tento systém mi umožňuje flexibilně měnit dispozici místnosti během pěti minut. A to je na malém prostoru ta nejcennější vlastnost. Výběr living room flooring je tedy víc než estetika. Je to rozhodnutí, které ovlivní, jak budete spát, jak budete uklízet a jak pohodlně se budete pohybovat doma.