Špatné zašroubování je nejčastější chybou začátečníků. Když vrut zapustíte příliš hluboko, poškodíte povrch a tmel tam nedrží. Když ho naopak necháte nad úrovní, bude po tmelení vidět. Proto je dobré si před montáží vyzkoušet šroubování na kousku desky. Stejně důležité je správné řezání desek. Řezejte je ostrým nožem po lícové straně, pak desku zlomte a prořízněte papír zezadu. Hrany vždy zbrousíte hoblíkem, aby do sebe přesně zapadly.

Pokud řežete větší množství desek, zvažte pořízení speciálního nože na sádrokarton se dvěma kotouči. Ten řeže obě strany desky najednou a vy pak jen desku zlomíte. Práce je s ním rychlejší, ale vyžaduje trochu praxe. Pro začátek stačí klasický odlamovací nůž, pilka a rovná lať. Nezapomeňte ani na ochranné brýle a respirátor, protože jemný prach ze sádry dráždí dýchací cesty.

Začněte správným nářadím. Na přímé řezy podél delší strany desky použijte odlamovací nůž. Desku nařežte z pohledové strany do hloubky asi 3–4 milimetrů, tedy zhruba do třetiny tloušťky. Pak desku zlomte přes hranu stolu nebo přes rovnou lať. Pokud potřebujete řezy do tvaru, třeba kolem zásuvky, sáhněte po sádrokartonové pilce s jemnými zuby. Ta se nebojí ani rohů, ani oblouků.

Než začnete stavět příčku, spočítejte si práci. Pokud si stěnu stavíte svépomocí, rozpočet tvoří hlavně čas – montáž dvou metrů čtverečních zabere zkušenému kutilovi asi dvě hodiny, začátečník počítejte s dvojnásobkem. Když najímáte řemeslníky, ptejte se na cenu za metr čtvereční hotové stěny, tedy včetně tmelení a broušení. Většina firem cení práci zvlášť a tmelení představuje třicet až čtyřicet procent celkové částky, protože je časově nejnáročnější. Ušetřit se dá tím, že si sami připravíte podklad a vynesete materiál do patra.

Voděodolný sádrokarton (typ H2) není jen obyčejná deska se zeleným povrchem. Liší se od klasického provedení nejen barvou, ale hlavně impregnací celého jádra, díky které lépe odolává vlhkosti. Přesto to neznamená, že ho můžete použít v místech s přímým stříkáním vody, jako je sprchový kout. Jeho hlavní uplatnění najde v koupelně na stěnách, kde je třeba vytvořit rovný podklad pro obklady, nebo nábytek na míru stropech, kde chcete zabránit vzniku plísní a otoků desek.

Před montáží si připravte místo: staré omítky, které by mohly opadat, odstraňte. Profily upevňujte vždy do nosné konstrukce – u železobetonu použijte hmoždinky do betonu, u dřevěného stropu pak vrut do dřeva. Obvodový profil kotvěte po celém obvodu místnosti v rozestupech zhruba 25 centimetrů. Nosné profily do něj zasuňte tak, aby spoje nebyly v jedné linii – to je zásadní pro stabilitu. Po sestavení roštu zkontrolujte vodováhou rovinnost v obou směrech.

U vodou ředitelných barev je běžná doba pro přetírání 4–6 hodin. Tento údaj ale platí při teplotě kolem 20 °C a vlhkosti do 60 %. V chladném nebo vlhkém počasí se čas může prodloužit i na dvojnásobek. Stejně tak hustá vrstva schne déle. Když nanesete barvu v silnější vrstvě, aby se ušetřil čas, dosáhnete opaku – budete čekat mnohem déle a výsledek bude horší.

Po zašroubování všech desek nezapomeňte na penetraci a další vrstvy. Samotná impregnace sice desku chrání, ale povrch je stále savý. Proto je nutné nanést hydroizolační nátěr v místech, kde se předpokládá vyšší vlhkost – zejména kolem vany, sprchy a umyvadla. Po vytmelení spár a vyschnutí pak můžete lepit obklady. Pro lepení používejte flexibilní lepidlo, které snese rozdílnou tepelnou roztažnost keramiky a sádrokartonu. Jestliže toto vše dodržíte, koupelna vám vydrží suchá a bez plísní i po mnoha letech.

Když je rošt hotový, přichází na řadu samotné desky. Při šroubování do sádrokartonu používejte vrut do sádrokartonu s fosfátovou úpravou, aby nekorodovaly. Šrouby umisťujte ve vzdálenosti asi 20 až 30 centimetrů a vždy je zapusťte těsně pod povrch, ale ne příliš hluboko, aby se papír neprotrhl. Desky pokládejte na vazák, tedy na delší stranu kolmo k profilům, a spoje vystřídejte, aby nevznikaly křížové spoje. Nezapomeňte mezi deskami nechat spáru asi 3 milimetry, kterou vyplníte tmelem.

Přemýšlíte, že si sádrokartonový podhled namontujete sami? Jde to, ale jen za předpokladu, že nepřeskočíte přípravu a nepodceníte detaily. Nejčastější chybou kutilů bývá spěch – hned chtějí šroubovat profily, aniž by zkontrolovali rovinnost stropu a zvolili správný typ SDK desek. Přitom právě základ rozhoduje o tom, jestli vám podhled vydrží rovný, suchý a bez prasklin i po letech.

Než začnete řezat, vždy si změřte a orýsujte přesnou čáru. K tomu se nejlépe hodí tužka a rovná lať. Nezapomeňte, že sádrokarton má dvě strany – papírovou a sádrovou. Řez vždy vedte z papírové strany. Pokud byste řezali ze strany sádry, papír se na druhé straně natrhne a hrana bude zubatá. Po zlomení desky přeřízněte pilkou případný zbylý papír na rubové straně.

If you have any kind of inquiries concerning where and the best ways to utilize jak zařídit malou kuchyni, you can call us at our web site.